Jebel Toubkal (4167): Cesta na vrchol

Když jsem s kamarádkou začala sepisovat stručné body co chceme v Maroku vidět. Hory byly jasnou volbou, tak proč rovnou nezdolat nejvyšší horu? A tak se na náš seznam dostal Jebel Toubkal a cíl naší cesty byl pro začátek jasný.

Jebel Toubkal

Jebel Toubkal s nadmořskou výškou 4167 metrů je nejvyšší horou pohoří Atlas s také severní Afriky, ležící právě v Maroku. Tenhle vrchol prostě musíme zdolat. A protože jsem holky šikovný, byl to hned náš první cíl, vše ostatní počká, přece jen jde o nejvyšší horu kam jsme kdy lezly.

A jelikož jsem při pátrání na internetu sama pořádný popis této cesty nenašla, a když už nějaký tak ne vždycky pomohl. Zkusím vám tu popsat tu naší cestu.

Pro náš trip do Maroko jsem si vybraly březen, a podle mě jsme si vybraly jedno z nejlepších období a i samo počasí nám přálo i když ne ve všech částech Marka je teplo. Ale že budu více mrznout ve městě Chefchaouen než na samotném vrcholku nejvyšší hory, jsem opravdu nečekala. No ale teď už hurá k naší cestě na vrchol 😉

Do Marakaše jsem přiletěly 5. března kolem jedné hodiny a náš plán byl jasný dvě noci tady a pak hůrá směr do hor.

Info:
Trasa: Marakeš – Imlil – Jebel Toubkal – Imlil
Počet dní:
3 dny/2noci
Délka:
32 km
Nejvyšší bod: 4167 m.n.m.
Celkové převýšení: 2500 m
Obtížnost:
Mírně náročný
Co sebou: spacák, jídlo, čelovka mačky (v březnu určitě budou třeba 😀 )

a těď už k samotné cestě.

Cesta začíná …

  1. den: Cesta z Marakeše autem do města Imlil, dále pěšky do města Aroumd
  2. den: Z vesnice Aroumd k chatě Toubkal. Délka cesty cca 10 km, 6-8 hodin, převýšení 1467 metrů.
  3. den: výstup z chaty jen s nejnutnějším vybavením. 12 km, 7 hodin, převýšení 960. A z pět do Imlil.

7.3. dne první :
Po pořádné snídani z místní pekárny a kávě, vyrážíme v pozdějších ranních hodinách pěšky na konec města. Odkud se chceme stopem dostat do městečka Imlil (počáteční bod pro trek na Jebel Toubkal) Do městečka Imlil si samozřejmě také můžete vzít sdílené taxi, které vychází asi na 40-50 MAD na osobu, nebo místním autobusem s přestupem ve městě Asin. My ale jako chudí studenti šetříme každou kačku 😀 a stopování v Marku je opravdu brnkačka 😉
O dvě hodiny později a dvou různých řidičích nás dvě Švýcarky vysazují v městečku Imlil. Imlil je takový hodně velký lapač turistů, takže vám tu budou chtít prodat úplně všechno. A spousty lidí tu zůstává přes noc a na trek vyráží až ráno. My se ale rozhodli v cestě pokračovat a noc strávit až v městečku Aroumd, které je vzdálené asi 3km. Odkud nás bude čekat výšlap k horské chatě a převýšení 1467 metrů.


(Jde o menší městečko v horách, a díky tomu že většina turistů se ubytuje už v Imlilu je tu opravdu klid. )

A co ubytování ? 

V Maroku opravdu není třeba si dělat rezervaci. Stačilo se zeptat někoho z místních, jestli je tu možné se někde ubytovat a hned máte kde spát. Buď vás vezmou ke svým známým, nebo dokonce k sobě domu. A tak jsem se ocitli v menším guest house u malé stařenky. U které jsme se nakonec rozhodli zůstat 😉 Noc nás vyšla na 250MAD za noc se snídaní a večeří.V hotýlku jsme byli po zimě první a jediní turisti, co se tu octli. A myslím, že jsme si vybrali dobře, ne jen, že jsme tu měly naprosté soukromí, ale i užasnou terasu s výhledem přímo na hory jen pro sebe.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Od slečny, kterou jsem po cestě potkaly jsem zjistily. Že v Imlil se nachází hostel, kde se můžete ubytovat za 3 eura na noc. (v ceně je však opravdu jen postel)

8.3. Den druhý
Máme před sebou cestu dlouhou 10 km s časovou náročností 5-7 hodin a převýšením skoro 1500 metrů . A tak není třeba nějak chvátat a my vyrážíme kolem deváté hodiny. Začátek treku vede částečně vyschlým korytem řeky.(asi 1km) Řekou vede hodně vyšlapaných cestiček, takže je možné, že budete trošku ztraceni, stejně jako my: D Nicméně cesta bude dál pokračovat podél levé strany řeky, tak směřujte tam. Tam už cestu najdete snadno;)

Po cestě budete míjet dvě hlavní stanoviště, kde je možné se občerstvit nebo se posilnit čerstvě vymačkaným džusem. První stanoviště je vzdálené asi hodinku cesty a zde také budete překračovat řeku na druhou stranu dál povede cesta vyšlapanými cestičkami až k druhému stanovišti, které se nachází asi v polovině a skupiny turistů s průvodci tu zastavují na oběd. Ceny jsou tu však vyšší, i v případě že budete smlouvat. My si nesly jídlo svoje a tak jsme se posilnili jen čerstvým pomerančovým džusem.
Řeku budete následovat skoro celou cestu až k horské chatě. Cesta není nějak náročná a celou dobu vede po vyšlapaných cestičkách.
Občas je potřeba se akorát uhnout oslíkům, kteří nesou věci do horské chaty nebo předběhnout skupinu turistů s průvodcem, kteří se loudají 😀 …

POTKÁVÁME PRVNÍ SNÍH …

Vzhledem k tomu, že jsem si pro výšlap vybraly zrovna měsíc březen sněhu jsem se nevyhly a poslední hodinu jsme se brodili sněhem až k horské chatě. Je 16:00 a my konečně dorazily k našemu dnešnímu cíli.

Noc je možné strávit přímo v chatě nebo ve stanovém městečku. Pokud však nechcete nic platit je možnost ještě chvíli pokračovat dál k vrcholu a stanovat zde. My se ubytovali v horské chatě vzhledem k tomu, že stan jsme neměli, jen spacáky … a všude bylo hromady sněhu.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Noc si můžete rezervovat tady: www.refugedutoubkal.com ale mimo sezónu to není třeba. Chaty jsou tu hned dvě vedle sebe a místa je tu noc. Jediné co potřebujete je SPACÁK. Noc vychází na 150 MAD za osobu na lůžko. A je tu možnost si koupit i večeři, oběd, nebo snídani, ale ceny se pohybují kolem 70MAD za večeři.

Přichází první problém :O ?? … NEMÁME ,,KRAMPUSKY,,
Po tom co jsem se hodinu brodily sněhem, nám bylo jasné, žě jen v pohorkách to na horu nepůjde. Sníh už je tu totiž dost zledovatělý. V nějakám článku na internetu jsem se ale dočetly, že není problém si mačky půjčit až v horské chatě. NA TO URČITĚ NESPOLÉHEJTE. My měli to štěstí, že se nám je podařilo sehnat a moc děkujeme za ochotu pracovníkům horské chaty, kteří nám dokonce půjčili i jedny vlastní, protože měly na víc na půjčení jen jedny. (půjčení nás tak vyšlo na 60MAD za pár) Jinak se dají půjčit dole v městečku Imlil a půjčení vychází asi na 30MAD na den.

9. 3. den třetí

Od vrcholu nás dělí 7 hodin a převýšení 960 metrů

Z horské chaty vyrážíme ve 4 ráno, čelovky na hlavu, mačky upevnit na nohy a může se vyrazit. Před sebou máme tu nejtěžší část, 7 hodinový výstup a převýšení 960 metrů, které nás dělí od vrcholu.

Věci si můžete nechat v horské chatě a vyzvednout si je po cestě zpět. Je lepší jít nahoru na lehko. Dost možné je, že vám budou vám tvrdit, že budete potřebovat průvodce. Nevěřte jim 😀 hravě to zvládnete sami. Cesta je značená a i ve sněhu jsou vyšlapané cesty.

Teď už u někoho může nastat s problémem s výškovým rozdílem. Já jsem žádný rozdíl třeba nepociťovala, ale Lucka by mohla vyprávět své 😀 (motání hlavy, zvracení) , ale i tak to zvládla! Zdolaly jsem nejvyšší horu Maroka a stanuly tak ve výšce 4167 m. n. m.

A ten výhled stál sakra za to !!

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

A cesta dolů ??
Cesta z vrcholu až zpět do městečka Imlil se dá zvládnout za odpoledne. Takže pokud vyrazíte brzo ráno jako my ve čtyři hodiny už budete zase dole.

Shrnutí:

  1. den: Cesta z Marakeše autem do města Imlil, dále pěšky do města Aroumd
  2. den: Z vesnice Aroumd k chatě Toubkal. Délka cesty cca 10 km, 6-8 hodin, převýšení 1467 metrů.
  3. den: výstup z chaty jen s nejnutnějším vybavením. 12 km, 7 hodin, převýšení 960. A z pět do Imlil.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

One Reply to “Jebel Toubkal (4167): Cesta na vrchol”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.